Mobilní aplikace zásadně mění fungování českých měst. Usnadňují komunikaci s obyvateli, zefektivňují správu a snižují provozní náklady. Díky nim města šetří čas úředníků, zvyšují výběr poplatků a mohou lépe kultivovat veřejný prostor. Aplikace také pomáhají městům získávat cenná data a zapojovat mladší generaci do dění.
Samosprávy využívají mobilní aplikace k přímé komunikaci s obyvateli – například k zasílání informací, připomínání termínů nebo usnadnění plateb. Vedle komfortu pro občany se projevuje i ekonomický dopad: úspory na provozu, nižší administrativní zátěž a vyšší příjmy díky lepšímu výběru poplatků a vyšší účasti na městských akcích.
„Mobilní aplikaci považuje většina měst nad 50 tisíc za standard. Je to logický doplněk do celkového mixu služeb. Nese to s sebou však celou řadu těžkostí, byť se situace lepší. Zaprvé vývoj aplikace není nákladově nízká položka, samosprávy občas podceňují potřebu následného marketingu a tím, že ji nemají propojenou s takzvanou chytrou komunikací, bojují často s identifikací lidí, kteří aplikaci využívají,“ říká ředitel Asociace moderně komunikujících samospráv (AMKOS) František Brož.
Jedním z nástrojů, které samosprávy používají, je právě MUNIPOLIS. Souží jako centrální kanál mezi městem a občany, kdy umožňuje cílená sdělení, sběr zpětné vazby a zapojení obyvatel do řešení podnětů.
Ekonomické přínosy se projevují jak na straně úspor, tak i vyšších příjmů. Jednou z položek, u které aplikace zvyšuje efektivitu, jsou poplatky – třeba za svoz odpadu nebo za psy.
„Pokud vyloučíme chronické neplatiče, tak v 80 % případů lidé nehradí poplatky, protože nevědí kdy, kde anebo je to pro ně neergonomické. Máme zkušenosti s tím, že vhodnou komunikací a možností hradit například QR kódem přímo z mobilu se včasný výběr poplatků znásobí,“ vysvětluje Ondřej Švrček, founder MUNUPOLIS.
Zároveň dodává, že to stejné platí také pro platby za parkování, které se často pojí s nevědomostí, jaké tarify kde platí.
Kromě finančního efektu, zvyšuje lepší komunikace i zapojení obyvatel. Data AMKOS ukazují, že možnost participace může zájem občanů o dění v obci zvýšit až 2,5krát a přibližně pětina se zapojí i do dobrovolnických aktivit, což má pro samosprávy reálnou ekonomickou hodnotu.
Podle dat AMKOS tráví úředníci v průměru 17,3 hodiny měsíčně odpovídáním na běžné dotazy občanů, což u větších měst může představovat náklady přes deset tisíc korun měsíčně. Většina dotazů přitom směruje k informacím, které lze dohledat na webu města. Právě úspora času úředníků patří k nejvýznamnějším ekonomickým přínosům digitalizace.
Časovou náročnost potvrzuje také Ondřej Švrček, podle kterého úředníci často podněty ručně přepisují a předávají dál. Digitální aplikace tento proces automatizují, takže se hlášení dostane okamžitě k odpovědným službám, zároveň zapojují více obyvatel a pomáhají předcházet škodám, které by jinak mohly zůstat bez povšimnutí.
Celý článek si můžete přečíst na portále Seznam Zprávy.
💡Tip: Pro více informací o nové generaci městské komunikace se podívejte na webinář MUNIPOLIS 2.0, který ukazuje, jak aplikace dokáže spojit úřední záležitosti, parkování, kulturní programy a další služby na jednom místě – na příkladech Přerova a Hradce Králové.
